"Úředník svévolně rozhodoval, kdo bude soudním znalcem", píší Novinky.cz a obsah článku je mírně děsivý: "V druhém extrému zase u některých stávajících znalců bezdůvodně rozhodl o pozastavení jejich činnosti, nebo je dokonce vyškrtl z oficiálního seznamu a tím jim zrušil funkci."
Copak úředník měl pravomoc vydávat rozhodnutí a sám pozastavovat funkci nebo znalce vyškrtnout? Spíše to podepisoval nějaký soudní funcionář, patrně osobně předseda soudu. Ten se ostatně ke své účasti sám hlásí: "dotyčný úředník [se] choval nestandardně z hlediska toho, jakým způsobem mi předkládal návrhy na jmenování znalců".
Vynecháme-li příšernou zdeúřední češtinu (chovat se nestandardně z hlediska způsobu předkládání návrhů ... brrr), vychází mi z toho, že úředník připravil návrh a předseda soudu vydal rozhodnutí, což by měl být také správný postup.
Copak ale předseda soudu ty návrhy a podklady k nim nečetl?! Ani u tak zásadního rozhodnutí, jako je vyškrtnutí ze seznamu znalců, se předseda soudu ani nepodíval na důvod k vyškrtnutí a neověřil ho v předkládaných materiálech?!
Jak říkám, je to děsivé, ale jeden aspekt případu ještě zůstal nevyřčen: jak často se stává, že naši orgánové činní v trestním řízení stíhají třeba manažery nebo členy představenstva za to, že v dobré víře podepsali něco, co jim podřízení dali na stůl! Sám teď řeším jeden takový případ jako obhájce a je úkol v pravdě herkulovský vysvětlit nějakému elitnímu policistovi, že manažer nemůže replikovat kompletní práci všech svých podřízených, protože pak by neměl čas na manažerskou práci.
A zdalipak se slepé podepisování kriminálních nesmyslů bez kontroly nepočítá jako trestný čin maření úkolu úřední osoby z nedbalosti? Znalecká agenda je asi "důležitý úkol soudu" (v praxi čsto rozhodují znalci místo soudců) a podepisovat bez kontroly by se dalo chápat jako nedbalost, ať už nedbalost trestněprávní nebo disciplinární.
Počkáme si a uvidíme, zdali je předseda soudu na stejné úrovni jako manažer nebo člen obecního zastupitelstva, nebo zdali u něj odpovědnost za podepisování neplatí.
Copak úředník měl pravomoc vydávat rozhodnutí a sám pozastavovat funkci nebo znalce vyškrtnout? Spíše to podepisoval nějaký soudní funcionář, patrně osobně předseda soudu. Ten se ostatně ke své účasti sám hlásí: "dotyčný úředník [se] choval nestandardně z hlediska toho, jakým způsobem mi předkládal návrhy na jmenování znalců".
Vynecháme-li příšernou zdeúřední češtinu (chovat se nestandardně z hlediska způsobu předkládání návrhů ... brrr), vychází mi z toho, že úředník připravil návrh a předseda soudu vydal rozhodnutí, což by měl být také správný postup.
Copak ale předseda soudu ty návrhy a podklady k nim nečetl?! Ani u tak zásadního rozhodnutí, jako je vyškrtnutí ze seznamu znalců, se předseda soudu ani nepodíval na důvod k vyškrtnutí a neověřil ho v předkládaných materiálech?!
Jak říkám, je to děsivé, ale jeden aspekt případu ještě zůstal nevyřčen: jak často se stává, že naši orgánové činní v trestním řízení stíhají třeba manažery nebo členy představenstva za to, že v dobré víře podepsali něco, co jim podřízení dali na stůl! Sám teď řeším jeden takový případ jako obhájce a je úkol v pravdě herkulovský vysvětlit nějakému elitnímu policistovi, že manažer nemůže replikovat kompletní práci všech svých podřízených, protože pak by neměl čas na manažerskou práci.
A zdalipak se slepé podepisování kriminálních nesmyslů bez kontroly nepočítá jako trestný čin maření úkolu úřední osoby z nedbalosti? Znalecká agenda je asi "důležitý úkol soudu" (v praxi čsto rozhodují znalci místo soudců) a podepisovat bez kontroly by se dalo chápat jako nedbalost, ať už nedbalost trestněprávní nebo disciplinární.
Počkáme si a uvidíme, zdali je předseda soudu na stejné úrovni jako manažer nebo člen obecního zastupitelstva, nebo zdali u něj odpovědnost za podepisování neplatí.
Komentáře
Okomentovat