České soudnictví občas dokáže vyrobit neuvěřitelné věci - jsou však rozhodnutí, která se vymykají i zdejším poměrům. Kalendář Ústavního soudu ukazuje na příští týden toto ...
Spisová značka: II. ÚS 2156/21
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti postupu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí spočívajícímu v neumožnění nahlédnout do spisu sp. zn. 2 T 217/2014
Stěžovatel byl v roce 2015 odsouzen za spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy k trestu obecně prospěšných prací. Tento trest nevykonal celý, a jeho zbývající část byla proto přeměněna na nepodmíněný trest odnětí svobody. Stěžovatel do výkonu trestu odnětí svobody nenastoupil a orgánům činným v trestním řízení se jej ani přes opakované snahy (včetně vydání evropského zatýkacího rozkazu a žádosti o provedení opatření nezbytných pro vyžádání osoby z cizího státu) dosud nepodařilo vypátrat a do výkonu trestu dodat. V roce 2021 stěžovatel prostřednictvím svého obhájce požádal o nahlédnutí do příslušného trestního spisu vedeného, což mu nebylo umožněno. Poprvé stěžovatelův obhájce požádal o nahlédnutí do spisu dopisem ze dne 12. 2. 2021, jehož přílohou byla plná moc od stěžovatele. Když se substitut obhájce v březnu dostavil k soudu nahlédnout do spisu, z pokynu soudce mu to nebylo umožněno (ačkoli do jiného trestního spisu stěžovatele vedeného u téhož soudu nahlédnout mohl). Soudce vyjádřil pochyby o pravosti doložené plné moci a žádal o předložení plné moci s úředně ověřeným podpisem stěžovatele. Stěžovatelův obhájce opětovně požádal o nahlédnutí do spisu dopisem ze dne 26. 5. 2021, k němuž připojil plnou moc s notářsky ověřeným podpisem stěžovatele. Pravost ověření podpisu stěžovatele na této plné moci si soudce zkontroloval také u příslušné notářky. Naposledy stěžovatelův obhájce o nahlédnutí do spisu žádal dopisem ze dne 4. 6. 2021. Následně obdržel vyrozumění ze dne 16. 6. 2021, v němž mu soudce sdělil, že nahlédnutí do spisu neumožní. V uvedeném vyrozumění soudce nejprve poukázal na to, že obhájce neuvedl důvod, který by nezbytně vyžadoval nahlížení do spisu v pravomocně skončené věci stěžovatele, u níž ani Ministerstvo spravedlnosti na základě podnětu stěžovatele nepodalo stížnost pro porušení zákona. Odmítnutí nahlédnout do spisu pak soudce odůvodnil zejména tím, že stěžovatel nevyhověl výzvě k nástupu pravomocně uloženého trestu odnětí svobody a „s největší pravděpodobností uprchl, aby se výkonu trestu vyhnul a mařil tím trestní řízení“, čímž se dopouští dalšího trestného činu. Za „ryze absurdní“ označil soudce situaci, kdy si mezinárodně hledaná osoba nechá v České republice ověřit svůj podpis plné moci, aby mohla skrze obhájce nahlédnout do trestního spisu, v němž jsou prováděny úkony vedoucí k jejímu zadržení. Zpřístupnění údajů ze spisu by dle přesvědčení soudce ztížilo dopadení stěžovatele a realizaci soudního rozhodnutí. Soudce uznal, že právo být seznamován s výsledky řízení patří k právům obžalovaných a odsouzených. Nicméně v případě stěžovatele dospěl k závěru, že „zájem společnosti na řádném výkonu soudních rozhodnutí“ převáží nad individuálním zájmem stěžovatele, který před výkonem trestu uprchl a „podáním bezobsažného zmocnění“ svému obhájci „chce nahlédnutím do trestního spisu s největší pravděpodobností tento stav nadále udržovat“. Tento přístup je podle soudce „poněkud cynický“ a „v rozporu s právem, zdravým rozumem a zájmem společnosti na řádném výkonu trestního řízení v tomto státu“.
Soudce zpravodaj K. Šimáčková. Uvidíme, jak jadrný komentář k naznačenému postupu okresního soudu učiní v Brně.
Komentáře
Okomentovat