Lidovky.cz dnes přinášejí článek Němečtí Zelení přemýšlí nad vypuštěním pojmu rasa z ústavy. Kritici hovoří o ‚pseudodebatě‘. Jak to s tou rasou vlastně je?
Stejný problém jako v Německu se týká i českého práva. Česká Listina základních práv a svobod obsahuje v čl. 3 odst. 1 pojem "rasa" ("Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.").
Pravdou je, že pojem "rasa" v právních dokumentech může působit zmatek. Nic by se nestalo, kdyby byl nahrazen pojmem "etnikum" nebo jiným.
Právo je svébytný obor, oddělený od biologie či jiných oborů, takže užívá vlastní terminologii, která se může tu více, tu méně lišit od podobných termínů z jiných oborů. Setkáme-li se v právní normě s pojmem "rasa", tak se tím obvykle myslí "etnická skupina" [1].
Například velký Beckův komentář k trestnímu zákoníku říká: "Pojem rasa je nutno [...] vztáhnout i na všechny [...] rasové podskupiny."
Je zbytečné diskutovat, proč to tak je a jak to vzniklo, prostě to tak je a všichni právníci to vědí.
Matení pojmů může nastat, pokud se právní pojem "rasa" míchá s obsahem stejného slova z hovorové řeči (rasa černošská atd.). Má-li být právo srozumitelnější a výstižnější, skutečně by neškodilo pojem "rasa" v právních textech změnit, zejména když původní dělení na "rasu negroidní" či "rasu mongoloidní" je dávno pokládané za překonané.
Poznámky pod čarou:
[1] Výjimkou je směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, kde se v čl. 6 preambule píše "Evropská unie odmítá všechny teorie, které se pokoušejí určit existenci rozdílných lidských ras."
Stejný problém jako v Německu se týká i českého práva. Česká Listina základních práv a svobod obsahuje v čl. 3 odst. 1 pojem "rasa" ("Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.").
Pravdou je, že pojem "rasa" v právních dokumentech může působit zmatek. Nic by se nestalo, kdyby byl nahrazen pojmem "etnikum" nebo jiným.
Právo je svébytný obor, oddělený od biologie či jiných oborů, takže užívá vlastní terminologii, která se může tu více, tu méně lišit od podobných termínů z jiných oborů. Setkáme-li se v právní normě s pojmem "rasa", tak se tím obvykle myslí "etnická skupina" [1].
Například velký Beckův komentář k trestnímu zákoníku říká: "Pojem rasa je nutno [...] vztáhnout i na všechny [...] rasové podskupiny."
Je zbytečné diskutovat, proč to tak je a jak to vzniklo, prostě to tak je a všichni právníci to vědí.
Matení pojmů může nastat, pokud se právní pojem "rasa" míchá s obsahem stejného slova z hovorové řeči (rasa černošská atd.). Má-li být právo srozumitelnější a výstižnější, skutečně by neškodilo pojem "rasa" v právních textech změnit, zejména když původní dělení na "rasu negroidní" či "rasu mongoloidní" je dávno pokládané za překonané.
Poznámky pod čarou:
[1] Výjimkou je směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, kde se v čl. 6 preambule píše "Evropská unie odmítá všechny teorie, které se pokoušejí určit existenci rozdílných lidských ras."
Komentáře
Okomentovat