Někdy mi připadá, že se stále více vracíme do dob Rakouska-Uherska a jeho policejních praktik, mimo jiné spočívajících v dohledu, aby někdo neřekl císařpánovi "starej Procházka". iRozhlas.cz zveřejnil rozhodnutí soudu o nezákonnosti zásahu policie proti vyhrávání písně Modlitba pro Martu během shromáždění s panem prezidentem.
Rozsudek doporučuji pročíst celý. Dozvíme se v něm, že policie ihned běžela v devíti lidech zastavit "rušení shromáždění", které přitom sami pořadatelé za rušení nepokládali a nežádali o zásah policie.
Též se dozvíme, že policisté bezdůvodně zadrželi a prohledali člověka, který na pokyn ihned hudbu ztišil a nijak se přestupkovému řízení nebránil, přičem zákonný postup včetně poučení o právech byl zjednodušen na klasické komunistické "pojďte s náma, jste zajištěn" (navíc bych se vsadil, že přesné znění bylo "poďte").
V kontextutoho všeho ani nepřekvapí, že interní materiály policie neshledaly na zákroku nic nepřiměřeného - nespolehlivost takových dokumentů je obecně známa.
Vzpomínám si, jak policejní prezidentská ochranka fungovala jako čínští agenti a odrazovala od používání plakátů s tibetskými symboly (viz též NSS č.j. 2 As 18/2018-38). To máme dbělé soudruhy policisty ...
Jinak chválím iRozhlas za to, že neváhá shánět a zveřejňovat plné texty soudních rozhodnutí. Význam to má několikerý (samozřejmě jen pro ty, co nelitují času a přečtou si to):
1) kultivuje to veřejnost a podporuje to dodržování práva, protože se čtenář poučí a bude vědět, co má a nemá dělat
2) sdělí to leckdy zajímavé, či dokonce důležité podrobnosti, které bychom se z holé zprávy "soud vydal rozhodnutí xyz" nedozvěděli
3) také to případně umožní udělat si názor, jak to bylo doopravdy; s přibývajícím věkem je pro mne stále méně rozhodující, co nějaký soudce řekl, ale co přesně se stalo, a pak si udělám názor sám; viděl jsem již příliš zjevně vadných rozsudků, aby něčemu věřil jen proto, že to má nadpis "Rozsudek"
Jako odborník závistivě pošilhávám po Spojených státech amerických, kde je justiční žurnalistika propracovaná a občas se můžete v příslušné příloze novin dočíst i opravdu kvalitní komentáře a rozbory.
Rozsudek doporučuji pročíst celý. Dozvíme se v něm, že policie ihned běžela v devíti lidech zastavit "rušení shromáždění", které přitom sami pořadatelé za rušení nepokládali a nežádali o zásah policie.
Též se dozvíme, že policisté bezdůvodně zadrželi a prohledali člověka, který na pokyn ihned hudbu ztišil a nijak se přestupkovému řízení nebránil, přičem zákonný postup včetně poučení o právech byl zjednodušen na klasické komunistické "pojďte s náma, jste zajištěn" (navíc bych se vsadil, že přesné znění bylo "poďte").
V kontextutoho všeho ani nepřekvapí, že interní materiály policie neshledaly na zákroku nic nepřiměřeného - nespolehlivost takových dokumentů je obecně známa.
Vzpomínám si, jak policejní prezidentská ochranka fungovala jako čínští agenti a odrazovala od používání plakátů s tibetskými symboly (viz též NSS č.j. 2 As 18/2018-38). To máme dbělé soudruhy policisty ...
Jinak chválím iRozhlas za to, že neváhá shánět a zveřejňovat plné texty soudních rozhodnutí. Význam to má několikerý (samozřejmě jen pro ty, co nelitují času a přečtou si to):
1) kultivuje to veřejnost a podporuje to dodržování práva, protože se čtenář poučí a bude vědět, co má a nemá dělat
2) sdělí to leckdy zajímavé, či dokonce důležité podrobnosti, které bychom se z holé zprávy "soud vydal rozhodnutí xyz" nedozvěděli
3) také to případně umožní udělat si názor, jak to bylo doopravdy; s přibývajícím věkem je pro mne stále méně rozhodující, co nějaký soudce řekl, ale co přesně se stalo, a pak si udělám názor sám; viděl jsem již příliš zjevně vadných rozsudků, aby něčemu věřil jen proto, že to má nadpis "Rozsudek"
Jako odborník závistivě pošilhávám po Spojených státech amerických, kde je justiční žurnalistika propracovaná a občas se můžete v příslušné příloze novin dočíst i opravdu kvalitní komentáře a rozbory.
Komentáře
Okomentovat