Velmi názornou videonahrávku zveřejnila policie v St. Paul (Minnesota, USA). Záznam i s krátkým komentářem na webu Legal Insurrection: do policejního auta narazí zezadu jiný vůz (na začátku nahrávky je vidět poskočení kamery), z něj přiběhne šílený muž a vrhne se na policistu s nožem v ruce. Policista se snaží udržet si útočníka od těla, ustupuje, křičí na útočníka, ať odstoupí a pustí nůž z roky ("Get away from me! Drop the knife! Drop the fucking knife!"). Když útok neustává, policista vystřelí a smrtelně raní pachatele.
Pochopitelně se hned objevili aktivisté, kteří protestují proti policejnímu násilí a zdůrazňují, jak byl útočník muž od rodiny, velmi jemný člověk atd. atd. Kolikrát jsme tohle již slyšeli? Někdo se vyhodí do povětří, zaútočí nožem na kolemjdoucí nebo spáchá cokoli v podobném duchu, a jeho sousedé i rodina se mohou přetrhnout vysvětlováním, že nebyl ani trochu radikální a patřil k nejmírumilovnějším osobám v okolí.
Jakkoli nejsem příznivec neustálého sledování a nahrávání, tak tvrdím, že policisté by měli mít na sobě kamery. Slouží to k jejich vlastní ochraně i k ochraně veřejnosti (buďme féroví a řekněme si, že jsou i opačné případy, kdy je to policista, kdo se dopustí protiprávního jednání).
Několik postřehů k videu:
1) Scéna je v celku typická pro nebezpečné situace v terénu. Nečekaný útok, rychlý děj, stres, zmatek a nevýhodná pozice (policista při prvním uskočení upadne a překulí se), střelba na skoro kontaktní vzdálenost. Zkrátka pravý opak tradiční situace na střelnici (klid, pokyn ke střelbě, vyrovnaný postoj, terč na 10 metrů). Pokud chcete zvýšit své šance v reálných situacích, trénujte na reálné situace, včetně schopnosti překonat moment překvapení a úlek. I to se dá natrénovat.
2) Policista projevil chválihodnou bystrost: přes nečekanost útoku se mu podařilo dostat se od útočníka, aby na něj útočník nedosáhl nožem, snažil se slovně zvládnout situaci, couval, aby získal prostor a čas, po střelbě si našel alespoň částečně krytou pozici (pokud měl útočník jen nůž, bylo to přísně vzato zbytečné, ale když jde o život, je vždy lepší hrát na jistotu). Tip pro přestřelky: předek auta s motorem je více neprůstřelný než kabina a záď s kufrem.
3) Policista byl ve střelbě ještě mírný. Já na jeho místě bych do útočníka nasázel tři rány rychle za sebou. Účinek výstřelů je nepříjemně velkou měrou hra náhody. Nevíte, jak moc je chlap odolný či co má v sobě za chemikálie, nevíte, zda střela nesklouzla po kosti, která zrovna byla ve vhodném úhlu, zda se na poslední chvíli při stisknutí spouště nepohnul a zásah nešel jinam ... Když si na internetu najdete záznamy skutečných přestřelek, zjistíte, že někdo okamžitě spadne na zem po první ráně, jiný uběhne několik metrů i přes krupobití střel. Když už je situace tak vážná, že musíte střílet, nejspíše je natolik vážná, že vyžaduje mít jistotu zamýšleného účinku.
4) Přes veškerou přípravu a tréning buďte připraveni i na to, že můžete prohrát nebo přinejmenším utrpět vlastní zranění. Útočík je vždy ve výhodě. Když jsem ještě sloužil u policie, zkoušeli jsme klasickou situaci "útočník s nožem v ruce, policista s pistolí v pouzdře". Dařilo se nám přesně stejně jako všem ostatním, co tento dril zkoušeli před námi - i my jsme potřebovali pár metrů odstup, abychom stihli vytáhnout a použít pistoli. Mám podezření, že kdyby byl útočník z videonahrávky cílevědomější (rychleji zaútočil, lépe zareagoval na pád policisty), mohla situace dopadnout hůř. Schopnost včas rozpoznat ohrožení a vyhnout se útoku (zvýšit odstup, slovně deeskalovat konflikt, pohrozit zbraní, případně nestydět se učinit taktický ústup či přímo uprchnout, pokud není lepší řešení) je stejně důležitá jako schopnost reagovat na samotný útok. To je poznámka spíše pro čtenáře - policista čas na jinou reakci neměl a poradil si dobře.
5) Všimněte si, že po několikasekundovém boji policista dýchá tak rychle, jako já kdybych běžel maraton. Reálný boj není jako ve filmu, kde hrdina během pěti minut zbuší dvacet padouchů a bosse, aby pak v poklidu a bez popadání dechu utrousil drsnou hlášku.
Příště z opačného ranku: jeden absolutně nepovedený zákrok Policie České republiky
Pochopitelně se hned objevili aktivisté, kteří protestují proti policejnímu násilí a zdůrazňují, jak byl útočník muž od rodiny, velmi jemný člověk atd. atd. Kolikrát jsme tohle již slyšeli? Někdo se vyhodí do povětří, zaútočí nožem na kolemjdoucí nebo spáchá cokoli v podobném duchu, a jeho sousedé i rodina se mohou přetrhnout vysvětlováním, že nebyl ani trochu radikální a patřil k nejmírumilovnějším osobám v okolí.
Jakkoli nejsem příznivec neustálého sledování a nahrávání, tak tvrdím, že policisté by měli mít na sobě kamery. Slouží to k jejich vlastní ochraně i k ochraně veřejnosti (buďme féroví a řekněme si, že jsou i opačné případy, kdy je to policista, kdo se dopustí protiprávního jednání).
Několik postřehů k videu:
1) Scéna je v celku typická pro nebezpečné situace v terénu. Nečekaný útok, rychlý děj, stres, zmatek a nevýhodná pozice (policista při prvním uskočení upadne a překulí se), střelba na skoro kontaktní vzdálenost. Zkrátka pravý opak tradiční situace na střelnici (klid, pokyn ke střelbě, vyrovnaný postoj, terč na 10 metrů). Pokud chcete zvýšit své šance v reálných situacích, trénujte na reálné situace, včetně schopnosti překonat moment překvapení a úlek. I to se dá natrénovat.
2) Policista projevil chválihodnou bystrost: přes nečekanost útoku se mu podařilo dostat se od útočníka, aby na něj útočník nedosáhl nožem, snažil se slovně zvládnout situaci, couval, aby získal prostor a čas, po střelbě si našel alespoň částečně krytou pozici (pokud měl útočník jen nůž, bylo to přísně vzato zbytečné, ale když jde o život, je vždy lepší hrát na jistotu). Tip pro přestřelky: předek auta s motorem je více neprůstřelný než kabina a záď s kufrem.
3) Policista byl ve střelbě ještě mírný. Já na jeho místě bych do útočníka nasázel tři rány rychle za sebou. Účinek výstřelů je nepříjemně velkou měrou hra náhody. Nevíte, jak moc je chlap odolný či co má v sobě za chemikálie, nevíte, zda střela nesklouzla po kosti, která zrovna byla ve vhodném úhlu, zda se na poslední chvíli při stisknutí spouště nepohnul a zásah nešel jinam ... Když si na internetu najdete záznamy skutečných přestřelek, zjistíte, že někdo okamžitě spadne na zem po první ráně, jiný uběhne několik metrů i přes krupobití střel. Když už je situace tak vážná, že musíte střílet, nejspíše je natolik vážná, že vyžaduje mít jistotu zamýšleného účinku.
4) Přes veškerou přípravu a tréning buďte připraveni i na to, že můžete prohrát nebo přinejmenším utrpět vlastní zranění. Útočík je vždy ve výhodě. Když jsem ještě sloužil u policie, zkoušeli jsme klasickou situaci "útočník s nožem v ruce, policista s pistolí v pouzdře". Dařilo se nám přesně stejně jako všem ostatním, co tento dril zkoušeli před námi - i my jsme potřebovali pár metrů odstup, abychom stihli vytáhnout a použít pistoli. Mám podezření, že kdyby byl útočník z videonahrávky cílevědomější (rychleji zaútočil, lépe zareagoval na pád policisty), mohla situace dopadnout hůř. Schopnost včas rozpoznat ohrožení a vyhnout se útoku (zvýšit odstup, slovně deeskalovat konflikt, pohrozit zbraní, případně nestydět se učinit taktický ústup či přímo uprchnout, pokud není lepší řešení) je stejně důležitá jako schopnost reagovat na samotný útok. To je poznámka spíše pro čtenáře - policista čas na jinou reakci neměl a poradil si dobře.
5) Všimněte si, že po několikasekundovém boji policista dýchá tak rychle, jako já kdybych běžel maraton. Reálný boj není jako ve filmu, kde hrdina během pěti minut zbuší dvacet padouchů a bosse, aby pak v poklidu a bez popadání dechu utrousil drsnou hlášku.
Příště z opačného ranku: jeden absolutně nepovedený zákrok Policie České republiky
Komentáře
Okomentovat